Mosor
Mosor je pohoří v jižním Chorvatsku. Táhne se blízko mořského pobřeží od města Split k městu Omiš. Jeho nejvyšší vrcholem je Veliki Kabal (1 339 m).
Mosor je na jihovýchodě ohraničen řekou Cetinou, která jej odděluje od pohoří Omiška Dinara a Biokovo. Severně se nachází pohoří Mali Mosor a Svilaja. Západně se nachází pohoří Kozjak a řeka Jadro.
Mosor zahrnuje mnoho vrcholů, včetně šestnácti tisícovek, které jsou uvedeny v tomto seznamu:
Na Mosoru se taktéž nachází několik jeskyň, do nichž patří Vranjača, Malo razdolje, Miličevića špilja, Snižnica, Ledenica, Javorska jama 1, Javorska jama 2, Strmička jama 1, Strmička jama 2, Gajina jama, Đuderina jama, Kraljeva peć a Balića pećina.
Rostlinstvo a živočišstvo na pohoří je velice rozmanité. Roste zde jednokvítek velekvětý, vítečník sítinovitý, šalvěj, myrta, pelyněk a smil písečný, ze stromů jalovec obecný, habr, dub, jasan, javor francouzský, višeň turecká, řečík terebintový, javor, tis, jilm horský a dřín. Žije zde macarát jeskynní, ještěrka, užovka obojková, mlok skvrnitý, zajíc, tchoř tmavý, jezevec, liška, lasice kolčava, kuna lesní, vlk obecný, prase divoké, ovce tlustorohá a kamzík horský, z ptáků bažant, havran, sokol nebo jestřáb. Roste zde též endemická rostlina modroušek dinárský (Edraianthus dinaricus) z čeledi zvonkovité, v chorvatštině nazývaná mosorsko zvonce.
Mosor je na jihovýchodě ohraničen řekou Cetinou, která jej odděluje od pohoří Omiška Dinara a Biokovo. Severně se nachází pohoří Mali Mosor a Svilaja. Západně se nachází pohoří Kozjak a řeka Jadro.
Mosor zahrnuje mnoho vrcholů, včetně šestnácti tisícovek, které jsou uvedeny v tomto seznamu:
Na Mosoru se taktéž nachází několik jeskyň, do nichž patří Vranjača, Malo razdolje, Miličevića špilja, Snižnica, Ledenica, Javorska jama 1, Javorska jama 2, Strmička jama 1, Strmička jama 2, Gajina jama, Đuderina jama, Kraljeva peć a Balića pećina.
Rostlinstvo a živočišstvo na pohoří je velice rozmanité. Roste zde jednokvítek velekvětý, vítečník sítinovitý, šalvěj, myrta, pelyněk a smil písečný, ze stromů jalovec obecný, habr, dub, jasan, javor francouzský, višeň turecká, řečík terebintový, javor, tis, jilm horský a dřín. Žije zde macarát jeskynní, ještěrka, užovka obojková, mlok skvrnitý, zajíc, tchoř tmavý, jezevec, liška, lasice kolčava, kuna lesní, vlk obecný, prase divoké, ovce tlustorohá a kamzík horský, z ptáků bažant, havran, sokol nebo jestřáb. Roste zde též endemická rostlina modroušek dinárský (Edraianthus dinaricus) z čeledi zvonkovité, v chorvatštině nazývaná mosorsko zvonce.
Mapa - Mosor
Mapa
Státní území - Bosna a Hercegovina
Vlajka Bosny a Hercegoviny |
Bosna a Hercegovina je oblast, kde lze vysledovat lidské osídlení až do neolitu, v průběhu staletí byla obývána Illyry, Kelty, Góty a nakonec od 6. století n. l. Slovany. Místní Slované byli součástí Východořímské (Byzantské) říše, chorvatského či rašského království nebo Uher. Od konce 12. století se zde ale začala projevovat tendence k samostatnému vývoji, která z Bosenské bánoviny pod vedením rodu Kotromanićů roku 1377 učinila království. Odstředivé tendence šlechty a nepříznivé zahraničně politické okolností nakonec způsobily, že se země roku 1463 dostala pod nadvládu Osmanské říše, která Bosnu držela až do roku 1878, formálně až do roku 1908. Během panování osmanských sultánů došlo k významným etnickým přesunům původního obyvatelstva a země se výrazně islamizovala. Území bylo roku 1878 zabráno Rakousko-Uherskem, které tu vládlo až do konce první světové války. V meziválečném období byla Bosna součástí Království Srbů, Chorvatů a Slovinců (od roku 1929 Jugoslávie) a po druhé světové válce byl zemi udělen status suverénní republiky v nově vytvořené jugoslávské federaci. Po rozpuštění Socialistické federativní republiky Jugoslávie země v roce 1992 vyhlásila nezávislost, která byla následována bosenskou válkou, trvající až do roku 1995.
Měna / Jazyk (lingvistika)
ISO | Měna | Symbol | Platné číslice |
---|---|---|---|
BAM | Konvertibilní marka (Bosnia and Herzegovina convertible mark) | KM or КМ | 2 |
ISO | Jazyk (lingvistika) |
---|---|
BS | Bosenština (Bosnian language) |
HR | Chorvatština (Croatian language) |
SR | Srbština (Serbian language) |